Aktuálně

I přesto, že nejsem zrovna zastáncem zahraničních, potažmo amerických svátků, využila jsem Halloweenu a tento anglo-saský svátek jsem zapojila do výuky Angličtiny. Týden před koncem října jsme si s žáky vysvětlili význam tohoto svátku, porovnali jej s našimi Dušičkami a 31.10. vše vypuklo. Kdo chtěl, přišel v kostýmu už do školy. Někteří žáci se maškařili až před vyučováním, jiní třeba měli jen masku přes oči nebo vůbec nic – každý, jak chtěl. Vyzdobila jsem třídu Halloweenskými motivy – nechyběl Frankenstein, dýně, kostlivec, pavouci, oči ani dýňový kotlík se sladkostmi. Sebe jsem proměnila v ošklivou ježibabu J, což většinu dost pobavilo.

Pro žáky byly připraveny různé aktivity, které plnili dle vlastního zájmu: skládání slov typických pro Halloween, stavba strašidelného domu, dokreslování Frankensteinova obličeje, vystříhávání papírové dýně, křížovky, hádanky, pracovní listy – prostě, Angličtina hrou. Vše bylo podbarveno strašidelnými melodiemi a na chvíli jsme se mohli společně bát.

Děkuji všem žákům, kteří se nebáli být trapní a k smíchu ostatním a dorazili na hodinu v masce nebo v kostýmu a také dětem z družinky p. vychovatelky Žanety, bez jejichž pomoci by se mi výzdoba nepovedla uskutečnit J

Těším se na další Halloweenské ročníky, Nikol Světlíková, učitelka AJ

Chcete s námi nahlédnout pod pokličku? Můžete ZDE!

„V říjnu do ZOO? No to snad ne!“

„Ale víte, jak bývá na podzim v zoologické krásně?“

A skutečně tomu tak bylo... Předem naplánovaný 17. říjnový den se předvedl v těch nejzářivějších barvách a celodenní slunce ještě podtrhlo jedinečné kouzlo podzimu. Letošní osmáci a někteří vybraní deváťáci si mohli celý den krásně užít. A také že ano.

„Ty jó, to je snad lenochod! A dokonce se hýbe – hustý!“

Prohlídka začala u jednoho z nejvzácnějších živočichů, který zde našel domov v tropickém pavilonu Yucatan. ZOO Lešná se může pyšnit také celou řadou dalších působivých obyvatel naší jedinečné a vzácné planety. Pro někoho z nás jím byl třeba klokan albín, jiní našli zalíbení v mravenečníkovi, tučňácích, varanech či pestrobarevných papoušcích. Velmi inspirativní byly zastávky např. u lachtanů, slonů, žiraf či surikat. Ani jsem se moc nezadýchali a přitom jsme volným krokem prošli postupně Jižní Amerikou, Amazonií, Austrálií, Asií,  tajemným Tibetem, exotickou Etiopií i zbytkem Afriky. V letošním roce jsme cestou neplnili zadané úkoly. Jen jsme se snažili co možná nejvíce se dozvědět o zvířatech a tak trochu načerpat klidnou atmosféru nejen v japonské zahradě. A zážitků si odvážíme víc než dost! Tím nejsilnějším byl bezesporu kontakt s rejnoky a jejich krmení.

„Vybavujete si, když jsme procházeli částí Jižní Ameriky a hned za mravenečníkem na nás koukal největší hlodavec světa – kapybara? Tak o něm se dnes budeme učit...“ A podobných připomenutí uslyšíme v hodinách přírodopisu ještě mnoho. Exkurze svůj účel jednoznačně splnila!

Fotky z Lešné - dvě série  - můžete shlédnout ZDE.